Ach ten slunečný listopad

Už jsme tu zpátky s dalším psaním.. Doufám, že se máte všichni fajnově a moc v ČR nemrznete! My už tu máme kolem 10°C, taky to není nic moc, to víte, už jsme dokonce z šatníku vytáhli i lehkou bundu...

Tak jsme znovu zavítali do naší oblíbené Sintry a to přes studentskou organizaci. Pořádali akci Scary Tour - neboli noční bojovku v tamních lesích, jelikož byl Halloween. Já, úplně natěšená, jak si připomenu časy z doby táborů, jsem přemluvila Kubu ať jedeme! Jenže jaksi to nebylo podle našich představ, začalo to tím, že organizátoři akce přišli na sraz o hodinu později, jen co jsme přijeli vlakem do Sintry jsme znovu čekali, pak jsme tedy v překrásným hostelu měli pohoštění a znovu jsme čekali asi 2 hodiny, co se bude dít. Když už konečně přišlo na to, že nás všechny odvezou auty do lesů, já měla takový štěstí, že jsem si s holkama sedla do auta jedné organizátorky, která vůbec nevěděla kam máme jet. Nakonec jsem jí musela já radit, kde vlastně ten park Pena je.. Když už jsme tam dorazili, ukázali nám cestu a konečně mohlo začít dobrodrůžo! Takže na nás bafali a snažili nám klást nějaký otázky kvůli mystery, které jsme měli rozuzlit. Jenže o tom mystery věděla asi jen druhá polovina bafajících organizátorů, takže když se nás pak zeptali na konci, k čemu jsme dospěli, neměli jsme ani tuchy! A hlavně, ta stezka nebyla vůbec strašidelná, jedině v ten moment, kdy jsme po cestě vlezli do úzkého tunelu v domnění, že tam se ukrývá nějaký poklad. Ušli jsme už nějaký ten kus, voda na zemi, tma před námi i za námi a já začala nejspíš pociťovat klaustrofobii, tak jsme se rychle vrátili a vylezli. Nakonec jsme se dozvěděli, že ten tunel je dlouhý asi 18 km a vede kamsi do neznáma. Po scary tour jsme se uvelebili v krásné zahradě hostelu (můžete vidět na fotce - bohužel ne se vším všudy) a začali trochu popíjet s tím, že si trochu zlepšíme náladu po tom nevydařeném večeru. Jenže to pití bylo tak hnusný, že to šlo akorát všechno ven....No co víc dodat, příště už se na nějakou organizaci vykašleme!

Představte si, jak to tu muselo být krásný, když všude byly rozmístěny postele, pohodlné sedačky, houpací sítě a houpačky :)

Druhý den jsme ale s Kubou zašli do dalšího parku a to Quinta da Regaleira. Byl to sice menší park než park de Pena, ale za to byl teda rozhodně bohatější a taky o dost levnější. Krásný palác, pěkná příroda, věžičky, vyhlídky, jezírka a hlavně jeskynní chodby, kde jsme šli někde i s podsvíceným mobilem v ruce, jelikož bychom neviděli ani na krok.. 

Ještě něco k Sintře: Dříve to bývalo letní sídlo králů a aristokratů, je to největší památková oblast Portugalska a spadá pod UNESCO. Mezi paláce patří Palacio Nacional de Sintra, Palace de Pena (minulý výlet), Monserrate (chystáme se), Quinta da Regaleira (navštíveno), Palácio de Seteais a Castelo dos Mouros.

palác

další ochutnávka tradiční tresky

Další víkend přijela Jana z Porta se svým přítelem, tak jsem s nimi šla objevovat krásy Lisabonu. Kuba zrovna makal na nějakým projektu, tak zůstal doma.. :) Prošli jsme Belém (  nejzachovalejsi část města po dávným zemětřesení),kde je pár památek spadajích pod UNESCO, nechutný altánek v parku, který vám musím níže na fotce ukázat :D a ochutnali jsme konečně originální Pastel de Nata z pastelerie Pastel de Belém. (Až přijedete, musíte ho tu rozhodně ochutnat taky!) Večer jsme procházeli pěknou Alfamou s Kubou, Šimonem (kudrnáčem ze surfu ) a jeho přítelkyní Pájou a kamarádkou Yvvet. Ty jsou mimochodem hrozně fajn, tímto je zdravíme a děkujeme za příjemně strávený čas s vámi a taky děkuju Páje za barvení vlasů;)

Torre de Belém (UNESCO)
Dříve od této věže vyplouvaly lodě mořeplavců, sloužila jako maják a strážní věž.

klášter Moistero de Jerónimos (UNESCO) Zde prý před svými cestami mořeplavci nocovali a modlili se.:)

památník vojáků a námořníků padlých za vlast

překrásný altánek:) (foto z léta)

zde má snaha alespoň trochu vyfotit nejdelší most v Evropě

Taky jsme měli u nás v bytě italský večer, italové uvařili své typické jídlo..Narvalo se k nám asi 30 lidí a pilo se, jedlo, hodovalo...(špagety, mozzarela s rajčaty, zeleninové lasagne a tiramisu) Taky by na nás s Kubou měla přijít někdy řada s večeří, jen pořád nevíme co ukuchtit..

naši spolubydlící (zleva: ital Marco, španěl Borcha, brazilec Matheus, portugalka Patricia, ital Giorgio a španělka Rosalia)

italský večírek

závody na kole po chodbě.. FAIL!

Když tu máme o nedělích muzea zadarmo, rozhodli jsme se zajít do Gulbenkian muzeum, které má být top ze všech muzeích v Lisboa. Viděli jsme umění od Mezopotámie, egyptské, islámské, římské přes moderní umění až po obrazy od Moneta, Rembrandta a Dycka. Docela se nám to líbilo, ale holt na Louvre a Národní galerii v Londýně to nemá.

Dnes před studijním večerem (týdnem.. měsícem) jsme vytáhli paty z domu a vyrazili na hrad - Castle Sao Jorge. Cestou jsme se projeli starodávnou tramvají a že to byl zážitek v těch úzkých uličkách, do těch kopců a skopců :D Hrad za 4e, no dalo se to. Vlastně to byla jen pěkná vyhlídka s hradbami, ale což. Když už tu budeme ten celý rok, proč neprozkoumat celé město. 

oblíbená vyhlídka Miradouros da Graca

Katedrála Sé

na hradu (lepší foto nešlo)

říkám, Kubo usměj se! :D

Portugaaaal!

Jinak tu Kuba začal hrát fotbal, a dokonce i já. Už jsme odehráli 3 zápasy - s holkama (Kuba zatim 1) a na posledním zápase jsem dala svého prvního góla! :D Taky tu jdu občas běhat, ale problém je tu trochu s rovinou, běhání z kopců a do kopců není moc šetrné pro kolena..A tak jsem si nedávno našla v Alfamě bazén, kam bych mohla pravidelně chodívat. Za 1,80 eur za hodinu, no nekup to! Na recepci jsem vyplnila formulář a recepční mi ukázal na pravidla bazénu. Vzít vždy s sebou: jednodílné plavky, žabky, ručník a koupací čepici. No tak co, řekla jsem mu, že nemam čepici, ať mi nějakou půjčí. Plavek si snad nevšimnou. Jenže jak jsem vkročila do bazénu, bylo tam miliony dětí, kteří mají mimochodem školku hned v tom baráku a byl tam pouze jeden plavací pruh pro návštěvníky. Když jsem se ale "ponořila" do vody, zjistila jsem, že ten bazén má asi tak 100 cm hloubku. Uplavala jsem tedy pár bazénu aby se neřeklo, ale pak jsem hned odtamtud vypadla. Recepční mi ještě nakázal, ať si příště vezmu jednodílný plavky, tak to mě dorazilo úplně :D

Více zajímavostí už bohužel nemáme, přeměnili jsme se tu na hrozný šprty. Ta zemědělka je opravdu o hodně lehčí, už se tam celkem těšíme! :) Tady opravdu poznáváme, jaký je to vlastně studovat :D

..vlastně ještě něco, milujeme sushiiiii!!! :D