Feliz Natal!! :)

Boa tarde!
Tak se ozýváme ještě před naší dobrodružnou cestou. Nepsali jsme dlouho, protože ani nebylo co. Poslední dobu jsme jen strávili i počítače zpracováním projektů, prezentací a učením na zkoušky. Máme už za sebou 3 a dozvíme se výsledky bohužel až někdy v lednu, tak snad to vyjde!
Pár míst a podniků jsme ale jen přece navštívili a to Gala párty alias maturiťák pro prváky ve stylu diskotéky v nóbl baru u řeky Tejo. Tak jsme na sebe museli hodit více slušnější hadříky a šlo se.. Kubu to teda stejně nebavilo, ale my aspoň se Šimonem zapařili:)

Taky jsme byli v jedný supr dupr chinese illegal restauraci nedaleko domova. Je to normální byt, kde v kuchyni vaří čínani a v pokojích jsou rozmístěné stoly. Pěkně jsme si pošmákli na jehněčím masu a krevetách! Mají i čau-čau, ale to nevíme jestli pokoušet :D
Dále jsme navštívili jazz club Alface Hall v centru Lisabonu kde to stálo opravdu za to! Až přijedete, musíme vás tam vzít! Každý den se tam střídají umělci, hrajou jazz, blues nebo i cover písně jakýhokoliv žánru a taky tam mají super Caipirinhu! To je velmi známý drink složený z Cachacy (brazilský alkohol), třtinového cukru a limety.
Tenhle týden jsme byli i na Hobitu v kině, není to takový zážitek jako s českými titulky, ale dalo se to :)

Á včera jsme měli konečně českou večeři pro naše spolubydly a další kamarády! Udělali jsme toho hromady a teď máme problém to všechno dojíst než zítra odjedem do Sevilly. :D Na předkrm jsme udělali jednohubky s česnekovo-sýrovou pomazánkou, hlavní řízky s bramborovým salátem a jako dezert jablečný štrůdl. Kluci dělali mojito, caipirinhu a okusili jsme brazilskou pálanku Serra Morena. Chutnalo celkem všem (hlavně brazilcovi a italům) ale až tak jsme se přežrali, že byli všichni hned hotoví a šlo se brzo spát :D A když jsme dneska spolubydlíci nutili, aby to s námi dojedli, tak jen s vyvalenýma očima odmítali, že mají toho dost a že možná o víkendu :D:D Holt na naše těžká jídla nejsou zvyklí no!

Jinak moc děkujeme maminkám za cukroví, už ho máme a chroustáme! :D Jsme rádi, že přišlo ještě před odjezdem a můžem si alespoň tímhle připomenout naše česká vánoce s rodinou :)

A naše cesta? Zítra vyrážíme někdy dopoledne, bereme ještě 3 španěly s sebou, aby nám hezky přispěli na cestu :) Máme v plánu si projít Sevillu a v sobotu večer vyrážíme směr Marrakech! Tohle je náš plán trasy, který bychom chtěli stihnout za 5 dní, samozřejmě autem, který si tam někde půjčíme.





Zobrazit místo Maroko 5 a půl dne na větší mapě


Tak vám přejeme pěkné vánoce a doufáme, že se na 24.  uslyšíme, tedy aspoň s rodinou ( via Skype ;))

PS: Kuba mě nechal psát další příspěvek s tím, že on chce vyprávět o Maroku... Já jen doufám, že to nebylo kvůli tomu, že mě tam vymění za velbloudy a já zůstanu tam :D Adeus!!!!!

Největší vlna na světě

Než sem dáme další příspěvek pro zajímavost vkládám video s největší vlnou na světě, kterou sjel velmi známý surfař McNamara v Nazaré tady v Portugalsku 28.října 2013. (v Nazaré jsme mimochodem byli :))

Ach ten slunečný listopad

Už jsme tu zpátky s dalším psaním.. Doufám, že se máte všichni fajnově a moc v ČR nemrznete! My už tu máme kolem 10°C, taky to není nic moc, to víte, už jsme dokonce z šatníku vytáhli i lehkou bundu...

Tak jsme znovu zavítali do naší oblíbené Sintry a to přes studentskou organizaci. Pořádali akci Scary Tour - neboli noční bojovku v tamních lesích, jelikož byl Halloween. Já, úplně natěšená, jak si připomenu časy z doby táborů, jsem přemluvila Kubu ať jedeme! Jenže jaksi to nebylo podle našich představ, začalo to tím, že organizátoři akce přišli na sraz o hodinu později, jen co jsme přijeli vlakem do Sintry jsme znovu čekali, pak jsme tedy v překrásným hostelu měli pohoštění a znovu jsme čekali asi 2 hodiny, co se bude dít. Když už konečně přišlo na to, že nás všechny odvezou auty do lesů, já měla takový štěstí, že jsem si s holkama sedla do auta jedné organizátorky, která vůbec nevěděla kam máme jet. Nakonec jsem jí musela já radit, kde vlastně ten park Pena je.. Když už jsme tam dorazili, ukázali nám cestu a konečně mohlo začít dobrodrůžo! Takže na nás bafali a snažili nám klást nějaký otázky kvůli mystery, které jsme měli rozuzlit. Jenže o tom mystery věděla asi jen druhá polovina bafajících organizátorů, takže když se nás pak zeptali na konci, k čemu jsme dospěli, neměli jsme ani tuchy! A hlavně, ta stezka nebyla vůbec strašidelná, jedině v ten moment, kdy jsme po cestě vlezli do úzkého tunelu v domnění, že tam se ukrývá nějaký poklad. Ušli jsme už nějaký ten kus, voda na zemi, tma před námi i za námi a já začala nejspíš pociťovat klaustrofobii, tak jsme se rychle vrátili a vylezli. Nakonec jsme se dozvěděli, že ten tunel je dlouhý asi 18 km a vede kamsi do neznáma. Po scary tour jsme se uvelebili v krásné zahradě hostelu (můžete vidět na fotce - bohužel ne se vším všudy) a začali trochu popíjet s tím, že si trochu zlepšíme náladu po tom nevydařeném večeru. Jenže to pití bylo tak hnusný, že to šlo akorát všechno ven....No co víc dodat, příště už se na nějakou organizaci vykašleme!

Představte si, jak to tu muselo být krásný, když všude byly rozmístěny postele, pohodlné sedačky, houpací sítě a houpačky :)

Druhý den jsme ale s Kubou zašli do dalšího parku a to Quinta da Regaleira. Byl to sice menší park než park de Pena, ale za to byl teda rozhodně bohatější a taky o dost levnější. Krásný palác, pěkná příroda, věžičky, vyhlídky, jezírka a hlavně jeskynní chodby, kde jsme šli někde i s podsvíceným mobilem v ruce, jelikož bychom neviděli ani na krok.. 

Ještě něco k Sintře: Dříve to bývalo letní sídlo králů a aristokratů, je to největší památková oblast Portugalska a spadá pod UNESCO. Mezi paláce patří Palacio Nacional de Sintra, Palace de Pena (minulý výlet), Monserrate (chystáme se), Quinta da Regaleira (navštíveno), Palácio de Seteais a Castelo dos Mouros.

palác

další ochutnávka tradiční tresky

Další víkend přijela Jana z Porta se svým přítelem, tak jsem s nimi šla objevovat krásy Lisabonu. Kuba zrovna makal na nějakým projektu, tak zůstal doma.. :) Prošli jsme Belém (  nejzachovalejsi část města po dávným zemětřesení),kde je pár památek spadajích pod UNESCO, nechutný altánek v parku, který vám musím níže na fotce ukázat :D a ochutnali jsme konečně originální Pastel de Nata z pastelerie Pastel de Belém. (Až přijedete, musíte ho tu rozhodně ochutnat taky!) Večer jsme procházeli pěknou Alfamou s Kubou, Šimonem (kudrnáčem ze surfu ) a jeho přítelkyní Pájou a kamarádkou Yvvet. Ty jsou mimochodem hrozně fajn, tímto je zdravíme a děkujeme za příjemně strávený čas s vámi a taky děkuju Páje za barvení vlasů;)

Torre de Belém (UNESCO)
Dříve od této věže vyplouvaly lodě mořeplavců, sloužila jako maják a strážní věž.

klášter Moistero de Jerónimos (UNESCO) Zde prý před svými cestami mořeplavci nocovali a modlili se.:)

památník vojáků a námořníků padlých za vlast

překrásný altánek:) (foto z léta)

zde má snaha alespoň trochu vyfotit nejdelší most v Evropě

Taky jsme měli u nás v bytě italský večer, italové uvařili své typické jídlo..Narvalo se k nám asi 30 lidí a pilo se, jedlo, hodovalo...(špagety, mozzarela s rajčaty, zeleninové lasagne a tiramisu) Taky by na nás s Kubou měla přijít někdy řada s večeří, jen pořád nevíme co ukuchtit..

naši spolubydlící (zleva: ital Marco, španěl Borcha, brazilec Matheus, portugalka Patricia, ital Giorgio a španělka Rosalia)

italský večírek

závody na kole po chodbě.. FAIL!

Když tu máme o nedělích muzea zadarmo, rozhodli jsme se zajít do Gulbenkian muzeum, které má být top ze všech muzeích v Lisboa. Viděli jsme umění od Mezopotámie, egyptské, islámské, římské přes moderní umění až po obrazy od Moneta, Rembrandta a Dycka. Docela se nám to líbilo, ale holt na Louvre a Národní galerii v Londýně to nemá.

Dnes před studijním večerem (týdnem.. měsícem) jsme vytáhli paty z domu a vyrazili na hrad - Castle Sao Jorge. Cestou jsme se projeli starodávnou tramvají a že to byl zážitek v těch úzkých uličkách, do těch kopců a skopců :D Hrad za 4e, no dalo se to. Vlastně to byla jen pěkná vyhlídka s hradbami, ale což. Když už tu budeme ten celý rok, proč neprozkoumat celé město. 

oblíbená vyhlídka Miradouros da Graca

Katedrála Sé

na hradu (lepší foto nešlo)

říkám, Kubo usměj se! :D

Portugaaaal!

Jinak tu Kuba začal hrát fotbal, a dokonce i já. Už jsme odehráli 3 zápasy - s holkama (Kuba zatim 1) a na posledním zápase jsem dala svého prvního góla! :D Taky tu jdu občas běhat, ale problém je tu trochu s rovinou, běhání z kopců a do kopců není moc šetrné pro kolena..A tak jsem si nedávno našla v Alfamě bazén, kam bych mohla pravidelně chodívat. Za 1,80 eur za hodinu, no nekup to! Na recepci jsem vyplnila formulář a recepční mi ukázal na pravidla bazénu. Vzít vždy s sebou: jednodílné plavky, žabky, ručník a koupací čepici. No tak co, řekla jsem mu, že nemam čepici, ať mi nějakou půjčí. Plavek si snad nevšimnou. Jenže jak jsem vkročila do bazénu, bylo tam miliony dětí, kteří mají mimochodem školku hned v tom baráku a byl tam pouze jeden plavací pruh pro návštěvníky. Když jsem se ale "ponořila" do vody, zjistila jsem, že ten bazén má asi tak 100 cm hloubku. Uplavala jsem tedy pár bazénu aby se neřeklo, ale pak jsem hned odtamtud vypadla. Recepční mi ještě nakázal, ať si příště vezmu jednodílný plavky, tak to mě dorazilo úplně :D

Více zajímavostí už bohužel nemáme, přeměnili jsme se tu na hrozný šprty. Ta zemědělka je opravdu o hodně lehčí, už se tam celkem těšíme! :) Tady opravdu poznáváme, jaký je to vlastně studovat :D

..vlastně ještě něco, milujeme sushiiiii!!! :D

Výletnictví

Bez pozdravu to nejde – Ahoj!

Koukám, že už jsme pěkně dlouho nenapsali a že se toho tady událo docela dost. Tak snad prominete, když něco vynechám – ne že máte šanci to poznat :) Ale jen tak pro okraj na začátek příběhování…co se to tam volí v Čechách? Opravdu teď bude spolurozhodovat o Čechách nějaký “lidový miliardář“, slovenský chalan? No tomuhle jsme opravdu nemohli uvěřit, tak jsme si radši otevřeli portský.

Důležitá zpráva pro všechny, kteří se snad chystají na Vánoce do Lisabonu – my tu nebudeme, rozhodli jsme se strávit svátky v Maroku.  Už jsme ani nedoufali, že seženeme nějaké levné letenky, ale Ryanair příjemně překvapil, takže jsme nakoupili za 120 éček. Asi budeme mít trochu problém si sbalit, páč s sebou můžeme mít jen příruční zavazadla a letíme tam na týden, ale je to až za dva měsíce – kdo by řešil takový problémy takhle dopředu, že? Takže v týdnu od 21.12. do 28.12. prosím směřujte všechny své modlitby do Afriky ( maminky nešilte ). 

Surfujeme stále a stále, bohužel ne lépe. I když nějaké to zlepšení by se našlo, ale na chvástání to není. Lucka si koupila kolo a snaží se tu jezdit, ale v posledním týdnu začalo dokonce i pršet a někdy je to i na mikinu, takže těch příležitostí nebylo tolik. Jinak škola stále stojí, stále tam docházíme, stále prohlubujeme naší depresi ohledně angličtiny atd atd. Konečně také máme už více objevené staré město a narazili jsme na pár podniků, kde stojí za to se zastavit. 

Abychom stále neobtěžovali jen jedno město v Portugalsku, rozhodli jsme se výletovat a provětrat kola našemu autíčku. Přibrali jsme do cestovatelské party jednu Polku a dvě Španěldy. První zastávku jsme udělali v Buddha parku (zahradě). Vsuvka – Lucka říká, že bychom měli udělat tyhle články zajímavější, praktičtější a především výukovější.  Takže odkaz na Buddha Eden: http://www.buddhaeden.com a vzdělávat! Ale pro tento den byla naším cílem Coimbra, kde jsme měli domluvené přespání u našeho kamaráda Martina ( tímto mu ještě jednou děkujeme za nocleh a průvodcovské služby ). Do Coimbry jsme se dostali někdy k večeru a byl to vcelku mokrý příjezd, pršení nám však plány zkazit nemůže a tak jsme zapadli do nejbližší hospody na véču a popití. Další den, sobotu, jsme již od brzkého rána objevovali město, prohlídli jsme snad vše zajímavé. Navštívili jsme komplex univerzity, katedrály, kostely a především Portugal dos Pequenitos, což je park s miniaturami. (http://www.youtube.com/watch?v=XBJJ39HlwdM) Jedná se vlastně o park s nejvýznamnějšími památkami Portugalska a jeho africkými koloniemi. Pak jsme si to namířili k místnímu hřbitovu, zprvu jsme se zhrozili – bylo zavřeno, ale po krátkém váhání a postávání u bran se zjevil pán a pustil nás dovnitř – hřbitov jen pro sebe, paráda. Tak jsme si to tam hezky prošli, udělali pár černohumorných vtipů a vyrazili na párty do Erasmus baráku. Tady jsme potkali pár starých známých z Leirii, takže o zábavu nebylo nouze. Po dosažení správné alkoholové hladinky jsme vyrazili na festival, který se zrovna konal v Coimbře. Tenhle hudební zážitek si asi nebudeme pamatovat moc dlouho, protože to opravdu za nic nestálo. Ještě jsem zapomněl dodat, že jsme se rozhodli tenhle výlet pojmout trochu dovolenkově, co jsme ušetřili za ubytování po hotelech – spali jsme u kamarádů, tak jsme utratili za jídlo. Ochutnali jsme konečně skoro všechna jídla typická pro Portugalsko!

V neděli ráno jsme nastartovali našeho oře a vypravili se do Porta. Tam jsem se těšil asi úplně nejvíc, protože při cestě s Martinem mě tohle město okouzlilo. A zklamán jsem nebyl rozhodně ani teď, atmosférou je Porto daleko příjemnější než Lisabon, aspoň pro mě. Tentokrát jsme spali u kejmošky Jany ( muito obrigado :) ). Prošli jsme si večerní centrum a ochutnali francesinhu – viz foto -nic moc. Další den jsme nachodili opět pár kilometrů a snad jsme neminuli žádnou památku a vyhlídku.  Šli jsme na ochutnávku portského a pokecali si s místním o problémech severu a jihu. To už začalo zase pršet, takže zbytek Porta jsme viděli zpod deštníku. V úterý jsme se cestou z Porta stavili okouknout moře a vyrazili jsme směr Aveiro.

Aveiro – sem nejezděte, zbytečná zastávka. Takové moderní město bez něčeho speciálního. Přímo v “historickém centru“ se nachází nákupní středisko, no podle toho to tam taky vypadá. Jediný pozitivní bylo, že tu zadarmo půjčují kola, tak jsme si aspoň šlapali. 

Vydali jsme se dáál, do našeho zaslíbeného města. Leiria, jak jinak. Tady nám nocleh nabídly Anička s Klárkou, díky díky! No tady už toho není moc co objevovat, tak jsme poklábosili a popili, koukli do naší oblíbené Farmácie. Ve středu jsme ještě původně chtěli stihnout Fátimu a Tomar, ale auto mělo náladu se znovu zastavit v servisu, naštěstí tentokrát tu nechtělo zůstat moc dlouho. Bohužel už jsme museli po této lehčí opravě vyrazit zpátky do Lisabonu, abychom stihli čtvrteční školu samozřejmě. 

Back in Lisbon. Po návratu trochu z hrůzou zjišťujeme, že projekty a učení se kupí, tak šprtáme a tak. Ale našli jsme si čas na párty konanou v naší škole, ISCTE. Pro zasvěcené – něco jako Miss Agro, ale tady hrají DJové. Ještě jsme stihli nakouknout do Hard Rock Café – pro mě prvá návštěva a tady hráli fakt dobře a zpěvačka měla krásný hlas! No a poslední co jsme tak stihli byl blešák v Alfamě, byl docela obrovský, takže nám to zabralo tak dvě hoďky než jsme to prošli, ale nic extraordinérního jsme neobjevili, tak snad příště!

Tímto bych ukončil dnešní čtení a následují fotografie. Mějte se všichni krásně!                             (Mimochodem už se nám občas i zastesklo po domově).

Správně tušíte, jsme u Buddhů.

Coimbra

Dorada před...

Dorada po...

Pastel de nata - typický dezert

v Coimbře

Feijoada - jedno z typických jídel

Sardinky a losos

pequenitos = miniatury

Coimbra hřbitov

párty Coimbra a pár lidí z Leirii

3 slečny vpravo - spolucestovatelky

Porto neboli OPorto

Lucie a její pečené kaštany

Francesinha - další typical jídla ( je to takovej supertoast s masem, šunkou, klobásou, atd...)

:)

A něco málo také z Aveira

zpátky, Leiria

 

Farmácie

blešák v Lisabonu

slavná tramvaj 28