Výletnictví

Bez pozdravu to nejde – Ahoj!

Koukám, že už jsme pěkně dlouho nenapsali a že se toho tady událo docela dost. Tak snad prominete, když něco vynechám – ne že máte šanci to poznat :) Ale jen tak pro okraj na začátek příběhování…co se to tam volí v Čechách? Opravdu teď bude spolurozhodovat o Čechách nějaký “lidový miliardář“, slovenský chalan? No tomuhle jsme opravdu nemohli uvěřit, tak jsme si radši otevřeli portský.

Důležitá zpráva pro všechny, kteří se snad chystají na Vánoce do Lisabonu – my tu nebudeme, rozhodli jsme se strávit svátky v Maroku.  Už jsme ani nedoufali, že seženeme nějaké levné letenky, ale Ryanair příjemně překvapil, takže jsme nakoupili za 120 éček. Asi budeme mít trochu problém si sbalit, páč s sebou můžeme mít jen příruční zavazadla a letíme tam na týden, ale je to až za dva měsíce – kdo by řešil takový problémy takhle dopředu, že? Takže v týdnu od 21.12. do 28.12. prosím směřujte všechny své modlitby do Afriky ( maminky nešilte ). 

Surfujeme stále a stále, bohužel ne lépe. I když nějaké to zlepšení by se našlo, ale na chvástání to není. Lucka si koupila kolo a snaží se tu jezdit, ale v posledním týdnu začalo dokonce i pršet a někdy je to i na mikinu, takže těch příležitostí nebylo tolik. Jinak škola stále stojí, stále tam docházíme, stále prohlubujeme naší depresi ohledně angličtiny atd atd. Konečně také máme už více objevené staré město a narazili jsme na pár podniků, kde stojí za to se zastavit. 

Abychom stále neobtěžovali jen jedno město v Portugalsku, rozhodli jsme se výletovat a provětrat kola našemu autíčku. Přibrali jsme do cestovatelské party jednu Polku a dvě Španěldy. První zastávku jsme udělali v Buddha parku (zahradě). Vsuvka – Lucka říká, že bychom měli udělat tyhle články zajímavější, praktičtější a především výukovější.  Takže odkaz na Buddha Eden: http://www.buddhaeden.com a vzdělávat! Ale pro tento den byla naším cílem Coimbra, kde jsme měli domluvené přespání u našeho kamaráda Martina ( tímto mu ještě jednou děkujeme za nocleh a průvodcovské služby ). Do Coimbry jsme se dostali někdy k večeru a byl to vcelku mokrý příjezd, pršení nám však plány zkazit nemůže a tak jsme zapadli do nejbližší hospody na véču a popití. Další den, sobotu, jsme již od brzkého rána objevovali město, prohlídli jsme snad vše zajímavé. Navštívili jsme komplex univerzity, katedrály, kostely a především Portugal dos Pequenitos, což je park s miniaturami. (http://www.youtube.com/watch?v=XBJJ39HlwdM) Jedná se vlastně o park s nejvýznamnějšími památkami Portugalska a jeho africkými koloniemi. Pak jsme si to namířili k místnímu hřbitovu, zprvu jsme se zhrozili – bylo zavřeno, ale po krátkém váhání a postávání u bran se zjevil pán a pustil nás dovnitř – hřbitov jen pro sebe, paráda. Tak jsme si to tam hezky prošli, udělali pár černohumorných vtipů a vyrazili na párty do Erasmus baráku. Tady jsme potkali pár starých známých z Leirii, takže o zábavu nebylo nouze. Po dosažení správné alkoholové hladinky jsme vyrazili na festival, který se zrovna konal v Coimbře. Tenhle hudební zážitek si asi nebudeme pamatovat moc dlouho, protože to opravdu za nic nestálo. Ještě jsem zapomněl dodat, že jsme se rozhodli tenhle výlet pojmout trochu dovolenkově, co jsme ušetřili za ubytování po hotelech – spali jsme u kamarádů, tak jsme utratili za jídlo. Ochutnali jsme konečně skoro všechna jídla typická pro Portugalsko!

V neděli ráno jsme nastartovali našeho oře a vypravili se do Porta. Tam jsem se těšil asi úplně nejvíc, protože při cestě s Martinem mě tohle město okouzlilo. A zklamán jsem nebyl rozhodně ani teď, atmosférou je Porto daleko příjemnější než Lisabon, aspoň pro mě. Tentokrát jsme spali u kejmošky Jany ( muito obrigado :) ). Prošli jsme si večerní centrum a ochutnali francesinhu – viz foto -nic moc. Další den jsme nachodili opět pár kilometrů a snad jsme neminuli žádnou památku a vyhlídku.  Šli jsme na ochutnávku portského a pokecali si s místním o problémech severu a jihu. To už začalo zase pršet, takže zbytek Porta jsme viděli zpod deštníku. V úterý jsme se cestou z Porta stavili okouknout moře a vyrazili jsme směr Aveiro.

Aveiro – sem nejezděte, zbytečná zastávka. Takové moderní město bez něčeho speciálního. Přímo v “historickém centru“ se nachází nákupní středisko, no podle toho to tam taky vypadá. Jediný pozitivní bylo, že tu zadarmo půjčují kola, tak jsme si aspoň šlapali. 

Vydali jsme se dáál, do našeho zaslíbeného města. Leiria, jak jinak. Tady nám nocleh nabídly Anička s Klárkou, díky díky! No tady už toho není moc co objevovat, tak jsme poklábosili a popili, koukli do naší oblíbené Farmácie. Ve středu jsme ještě původně chtěli stihnout Fátimu a Tomar, ale auto mělo náladu se znovu zastavit v servisu, naštěstí tentokrát tu nechtělo zůstat moc dlouho. Bohužel už jsme museli po této lehčí opravě vyrazit zpátky do Lisabonu, abychom stihli čtvrteční školu samozřejmě. 

Back in Lisbon. Po návratu trochu z hrůzou zjišťujeme, že projekty a učení se kupí, tak šprtáme a tak. Ale našli jsme si čas na párty konanou v naší škole, ISCTE. Pro zasvěcené – něco jako Miss Agro, ale tady hrají DJové. Ještě jsme stihli nakouknout do Hard Rock Café – pro mě prvá návštěva a tady hráli fakt dobře a zpěvačka měla krásný hlas! No a poslední co jsme tak stihli byl blešák v Alfamě, byl docela obrovský, takže nám to zabralo tak dvě hoďky než jsme to prošli, ale nic extraordinérního jsme neobjevili, tak snad příště!

Tímto bych ukončil dnešní čtení a následují fotografie. Mějte se všichni krásně!                             (Mimochodem už se nám občas i zastesklo po domově).

Správně tušíte, jsme u Buddhů.

Coimbra

Dorada před...

Dorada po...

Pastel de nata - typický dezert

v Coimbře

Feijoada - jedno z typických jídel

Sardinky a losos

pequenitos = miniatury

Coimbra hřbitov

párty Coimbra a pár lidí z Leirii

3 slečny vpravo - spolucestovatelky

Porto neboli OPorto

Lucie a její pečené kaštany

Francesinha - další typical jídla ( je to takovej supertoast s masem, šunkou, klobásou, atd...)

:)

A něco málo také z Aveira

zpátky, Leiria

 

Farmácie

blešák v Lisabonu

slavná tramvaj 28